15. července 2011, 10:25 | Autor: Lubor Mírek
|
Tisk článku
Rozhodčí přeboru pod lupou
Rozhodčí, ožehavé téma všech rozhovorů o fotbale, mezi odborníky i neodborníky, mezi fanoušky. Připravili jsme pro vás pohled na uplynulý ročník Pražská teplárenská přeboru statistikou rozhodčích. Tu doplňujeme oficiálním hodnocením pořadí dle komise rozhodčích PFS a zajímavým pohledem na tento ročník a do budoucna v krátkém rozhovoru s předsedou KR PFS panem Jiřím Ulrichem.
Nejvíce odpískaných zápasů
Tak tady vládne ten nejstarší z celého rozhodcovského sboru, Luboš Váša. Odřídil celkem 15 zápasů. Naopak jen jeden zápas má na svém kontě Ondřej Havlín, který řídil utkání 27.kola mezi Aritmou a Cholupicemi (1:1), ve kterém udělil 4 žluté karty.
Přehled odřízených utkání uvádíme kompletní, v závorce je pak počet utkání, ve kterých rozhodčí nastoupil v roli asistenta (AR1/AR2).
15 - Luboš Váša (17/4)
14 - Daniel Nykl (17/2)
13 - Miroslav Havel (20/4)
11 - Tomáš Ulrich (18/11), Jaroslav Stumpf (18/0), Marek Horváth (4/11),
Adam Trska (1/20), Václav Novotný (6/13), Jiří Zelený (13/8), Pavel Kotlár 17/1),
Martin Suchý (7/9), Martin Šmakal (5/17), Vojtěch Gotthard (13/2)
10 - Jiří Musil (0/18), Martin Handl (15/5), Tomáš Krejčí (9/8)
9 - Vojtěch Severýn (11/1), Petr David (0/15), Jan Hurych (6/12)
6 - Martin Stránský (8/1), Tomáš Kubíček (8/1), Josef Dobrý (7/1)
5 - Tomáš Záruba (6/3)
4 - Jiří Klíčman (8/3)
3 - Jaroslav Moudrý (4/0)
1 - Ondřej Havlín (0/16)
V celém ročníku soutěže bylo uděleno 836 žlutých karet a 62 karet červených. Nejčastěji sahal do kapsičky Miroslav Havel. V 13 zápasech tak učinil celkem 64 krát. Rekordmanem na jedno utkání je Martin Stránský, který v zápase 27.kola ČAFC - Loko B udělil celkem 10 žlutých karet. Nejvíce červených karet v jednom zápase bylo k vidění v 11.kole v zápase Meteor B - Vršovice, kdy Martin Šmakal postupně vyloučil tři hráče domácích, a ve 29.kole rovněž na Meteoru, kdy Martin Suchý vyloučil celkem tři hráče hostující Libuše (jednoho z lavičky).
Karetní Top Ten vypadá následovně:
Karty celkem
64 - Miroslav Havel
53 - Daniel Nykl
51 - Martin Suchý
48 - Vojtěch Gotthard
46 - Martin Šmakal, Adam Trska
45 - Václav Novotný
44 - Pavel Kotlár
43 - Tomáš Ulrich, Vojtěch Severýn,
Žluté karty
59 - Miroslav Havel
50 - Daniel Nykl
45 - Adam Trska, Martin Suchý
44 - Vojtěch Gotthard
42 - Pavel Kotlár, Václav Novotný
41 - Martin Šmakal, Tomáš Ulrich
40 - Martin Stránský, Vojtěch Severýn
Červené karty
6 - Martin Suchý
5 - Miroslav Havel, Petr David, Martin Šmakal
4 - Jiří Zelený, Vojtěch Gotthard
3 - Daniel Nykl, Marek Horváth, Vojtěch Severýn, Jiří Musil, Václav Novotný
Celkem karty v jednom utkání
10 - Martin Stránský (27.kolo ČAFC - Loko B 10x ŽK)
9 - Tomáš Ulrich (4.kolo Uh.sklady - Loko B 8x ŽK, 1x ČK),
Adam Trska (28.kolo Loko B - Aritma 9x ŽK),
Tomáš Krejčí (6.kolo Uhříněves - Cholupice 9x ŽK),
Vojtěch Gotthard (17.kolo Libuš - Vršovice 7x ŽK, 2x ČK)
8 - Miroslav Havel (1.kolo ČAFC - Radotín 8x ŽK, 21.kolo Motorlet B - Újezd 7x ŽK, 1x ČK),
Daniel Nykl (14.kol Újezd - Vršovice 8x ŽK),
Marek Horváth (29.kolo Vršovice - Újezd 6x ŽK, 2x ČK),
Václav Novotný (14.kolo Uhříněves - Bohemians B 8x ŽK, 5.kolo Libuš - Újezd 6x ŽK, 2x ČK),
Pavel Kotlár (7.kolo Loko B - Uhříněves 8x ŽK),
Martin Suchý (29. kolo Meteor B - Libuš 5x ŽK, 3x ČK, 13. kolo ČAFC - Újezd 7x ŽK, 1x ČK),
Martin Šmakal (3. kolo Cholupice - Uh.sklady 8x ŽK),
Tomáš Kubíček (7. kolo ČAFC - Tempo 7x ŽK, 1x ČK)
Celkové hodnocení dle KR PFS
(v závorce ročník narození a za ním celkové hodnocení)
1. Ulrich Tomáš (88) 81,40
2. Klíčman Jiří (85) 80,42
3. Stumpf Jaroslav (76) 80,16
4. Havel Miroslav (82) 79,84
5. Nykl Daniel (77) 79,82
6. Horváth Marek (79) 79,64
7. Severýn Vojtěch (87) 79,48
8. Musil Jiří (88) 79,14
9. Váša Luboš (64) 79,14
10. Trska Adam (89) 78,84
11. Krejčí Tomáš (85) 78,34
12. Novotný Václav (85) 78,34
13. Stránský Martin (71) 78,26
14. Zelený Jiří (86) 78,22
15. Kotlár Pavel (71) 77,90
16. David Petr (86) 77,88
17. Suchý Martin (86) 77,84
18. Záruba Tomáš (83) 77,80
19. Šmakal Martin (89) 77,30
20. Hurych Jan (88) 76,84
21. Handl Martin (86) 76,70
22. Gotthard Vojtěch (84) 76,56
23. Kubíček Tomáš (81) 76,04
Tolik tedy řeč čísel. O stručné zhodnocení uplynulé sezonya pohled do budoucna jsme ve třech otázkách požádali muže nejpovolenějšího, předsedu komise rozhodčích PFS mgr. Jiřího Ulricha
Jak jste byl se svým rozhodcovským kolektivem spokojen? Pražský přebor řídili až na výjimky velmi mladí rozhodčí. Nominační listina obsahovala 22 jmen. Z těch opravdu zkušených tam byli Luboš Váša, Martin Stránský, Pavel Kotlár a Jaroslav Stumpf. Několik dalších rozhodčích na listině bylo středního rozhodcovského věku (např. Daniel Nykl, Tomáš Záruba, Tomáš Kubíček či Vojtěch Gotthard - toho lze však ve věku 27 let zařadit stále ještě mezi mladíky). Suma sumárum 8 zkušených či zkušenějších rozhodčích, a vedle nich 14 „mladíků”. V průběhu roku museli ze zdravotních důvodů činnost přerušit dva rozhodčí (Tomáš Kubíček a Jiří Klíčman), což bylo při omezeném počtu přeborových rozhodčích citelné oslabení. Relativně spokojen s výkony rozhodčích jsem mohl být do 25.kola, pak však přišly určité výkyvy, které byly nepřehlédnutelné. Ač nejsem přítelem omezování delegací, zvláště pak na krajské úrovni, v některých jednotlivých případech tak KR učinila. Rozhodčí, kteří v některém utkání nepodali očekávaný výkon, jsme si pozvali, a u videa kontroverzní herní situace probrali. Žádný rozhodčí se chyb nedopustil opakovaně. To by pro něj mělo osobní důsledky při tvorbě nominační listiny na příští soutěžní ročník. Tato problematická utkání, jejichž počet by se dal spočítat na prstech jedné ruky, byla pro mě stínem na jinak vydařeném soutěžním ročníku.
Pro hodnocení výkonů rozhodčích je pro vás určitě důležitá zpětná vazba. Máte ohlasy z klubů, jak hodnotí uplynulou sezonu z hlediska výkonů rozhodčích? Občasné ohlasy z klubů pochopitelně mám, i když většinou poněkud živelné, tzn. hlavně po nevydařených utkáních. Je známá věc, že po těch vydařených nezavolá nikdo. Naštěstí systém sledování výkonů rozhodčích je v přeboru skutečně důsledný, takže víme, že horší výkon rozhodčího než „dobrý” jsme mohli vidět pouze ve čtyřech procentech všech utkání. Spokojenost s výkony rozhodčích je však věc relativní a často velmi subjektivní. Zvláště pokud se týká zainteresovaných klubů. Vzpomínám si, že kdysi v české lize hodnotily rozhodčí (kromě delegátů) oficielně i kluby. Po každém utkání dávaly rozhodčímu známku od nuly do deseti. V nadpoloviční většině (!) se hodnocení obou klubů diametrálně lišilo. Výjimkou nebyly případy, kdy jeden klub dal nulu, zatímco soupeř desítku! Nemusím asi zdůrazňovat, že známka se odvíjela od výsledku utkání... Od tohoto systému se velmi rychle upustilo, neboť známky od klubů měly pramalou vypovídací hodnotu. V pražském přeboru a vůbec v „malém” fotbale, kde pracují vesměs dobrovolní funkcionáři, je situace přece jen jiná. Možná živelnější a někdy i emotivnější, přesto si však myslím, že většina klubů má odpovědné a zkušené funkcionáře, kteří své práci (či spíše koníčku) hluboce rozumějí. A dovedou tedy posoudit s chladnou hlavou i výkon rozhodčího, zvláště druhý den po utkání.
Pražský fotbalový svaz chystá pro nový ročník několik novinek, včetně videopřenosů z utkání. Připravuje i vaše komise něco nového? V minulosti jste již testovali např. komunikační prostředky mezi rozhodčími, chystáte třeba zavedení této techniky? Fotbal je i proto hra tak krásná a populární, že má stálá a dá se říci konzervativní pravidla. Díky tomu mu diváci rozumějí. Převratné novinky se prosazují velmi zvolna. Jejich iniciátorem je obvykle IFAB, mezinárodní komise pro pravidla, orgán FIFA. Nikdo jiný nemá právo měnit znění pravidel. Fotbal se však nehraje pouze podle pravidel. Při jeho řízení se uplatňují i další normy, zejména soutěžní řád či rozpisy soutěží, ale i další. Tam je určitý tvůrčí prostor. Pokud se však týká např. uplatnění různých technických pomůcek, těžko na krajské úrovni vymýšlet převratné změny. Technická zařízení, která by (možná) sloužila ke zkvalitnění řízení, jsou obvykle finančně nesmírně náročná, a pro nižší soutěže zcela nedostupná. To se týká i vámi zmíněných komunikačních prostředků (tj. zařízení pro ústní dorozumívání rozhodčích v průběhu utkání). Ty mají kromě pozitivních dopadů i své negativní stránky, a věřte mi, že dobrého rozhodčího samy o sobě nevychovají. Nejsem nepřítelem techniky či pokroku, ale i pouhé „pípací” praporky by udělaly otvor do rozpočtu rodiny většiny rozhodčích... Vrcholem techniky pražských soutěží - a to zatím pouze v přeboru dospělých - tak zůstává povinný videozáznam z každého mistrovského utkání. Jeho kvalita je velmi kolísavá, a značná část z nich by k připravovaným přenosům určitě neposloužila. Právě tam bych viděl prostor pro radikální technický pokrok. V obecnější rovině lze na váš dotaz odpovědět šířeji. Úvaha o využití techniky ve fotbale má zatím svá bolavá místa. Fotbalovou veřejnost asi nejvíce trápí dosažené, ale neuznané branky. Třeba prostě proto, že rozhodčí nepostřehl, že míč již byl celým svým objemem za brankovou čarou. Tam bych byl pro kamery, které by lidskou nedokonalost nahradily, a je to technicky realizovatelné. Tady bych byl pro, aby se to na nějaké vrcholné akci MS či ME) vyzkoušelo. Častým problémem jsou ofsajdy, ale ty v reálném čase žádné zařízení (zatím) není schopné signalizovat. A vracet se k situaci dodatečně na základě videa? To nedělají ani v hokeji, který je pro tato řešení přeci jen lépe disponován. Stejně jako ostatní (sporné) herní situace (pokutové kopy, osobní tresty, apod.). Čtvrtého rozhodčího nezavedeme, ani šest rozhodčích kolem hřiště. To jen pro uklidnění, klubové pokladny se nemusí třást.
15.7.2011 - Lubor Mírek (foto: Pavel Slavíček)



Komentáře ke článku





